Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 29.05.2017 20:02:36

chovatelská stanice Černý baron

Tibetský španěl

Standart  

Země původu : Tibet

Patronát : Velká Británie

Klasifikace FCI : Skupina 9 Společenští a pokojoví psi

Celkový vzhled : Malý, aktivní a ostražitý.Dobře vyvážených celkových proporcí, délka trupu lehce přesahuje kohoutkovou výšku.

Chování : Veselý pes, se sebevědomým vystupováním, mimořádně inteligentní, rezervovaný vůči cizím.Ostražitý, věrný,ale nezávislý.

Hlava : Malá v poměru k tělu, nesena hrdě. Samčí výraz u psů, avšak bez hrubosti. Lebka středně široká, středně dlouhá a lehce klenutá. Stop mírný, ale zřetelně vyznačený. Nosní houba přednostně černá. Tlama střední délky, tupá, dobře vyplněná, prostá vrásek. Brada je značně hluboká a široká.Mírný předkus. Spodní čelist mezi špičáky je široká, s rovnoměrně uspořádanými řezáky. Plný chrup je žádoucí. Při zavřené tlamě nesmí být vidět zuby a jazyk. Oči tmavě hnědé, oválné, bystré a výrazné, střední velikosti, uloženy poměrně daleko od sebe, ale směřující přímo vpřed. Oční víčka černá. Uši střední velikosti, visící, u dospělých psů bohatě osrstěné, nasazené poměrně vysoko. Žádoucí je, aby se po stranách poněkud zvedaly od lebky, ale nesmí být neseny odstávající.

Krk : Mírně kratší, silný a plynule přechází do trupu. Pokrytý hřívou popřípadě šálem tvořeným z delší srsti, tento znak je u psů výraznější a lépe vyjádřen než u fen.

Trup : Délka trupu od kohoutku ke kořeni ocasu je poněkud větší, než je kohoutková výška psa.

Ocas : Vysoko nasazený, bohatě osrstěný a v pohybu vesele nesen stočený nad hřbetem.

Končetiny : Hrudní končetiny střední síly kostí, lehce prohnuté, ale dobře navazují na plece. Plece dobře uložené, skloněné dozadu. Pánevní končetiny dobře utvářené a silné. Kolenní klouby se středně vyjádřeným zaúhlením. Hlezna hluboko postavená, při pohledu zezadu rovná. Tlapy zaječí, malé a dobře formované, s osrstěním mezi prsty. Kulaté kočičí tlapky jsou nežádoucí.

Osrstění : Krycí srst hedvábné struktury, krátká v obličejové partii a na přední straně končetin, středně dlouhá na těle, ale poměrně hladce přiléhající. Podsada jemná a hustá. Uši a zadní strany končetin krásně osrstěny. Ocas a zadní strana stehen bohatě pokryty dlouhou srstí. Celkově by osrstění nemělo být nadměrně bohaté, přičemž feny bývají zpravidla méně osrstěny a mají méně vyjádřenou hřívu než psi.

Barva . Všechny barvy a jejich kombinace jsou povoleny.

Velikost a hmotnost . Kohoutková výška cca 25,4 cm, ideální hmotnost v rozmezí 4,1 až 6.8 kg

Něco jako charakteristika plemene

   Nejsem žádný odborník na tibetské španěly, Bonýsek je můj první představitel tohoto plemene a tak následující řádky berte spíše jako moji osobní zkušenost. Tyhle na první pohled nenápadné pejsky sleduji z povzdálí již řadu let a vždy jsem si říkala, že až budu tak stará, že velkého psa nebudu schopna zvládnout, pořídím si tibetského španěla, aby mi zpříjemňoval stáří. Líbilo se mi na nich vždy to, že jsou to psíci univerzální, kteří jsou schopni absolvovat s Vámi horskou tůru, ale když se Vám nechce nikam jít, vystačí jen s krátkou procházkou. Nevyznačují se také takovou tou nervozitou a uštěkaností jako ostatní představitelé malých plemen. Naopak mají v sobě něco z (pro mne až mystické) filozofie země svého původu. Traduje se o nich, že doprovázeli Budhu na jeho cestách. Když se jejich pán ocitnul v nebezpečí, proměnili se ve lva a chránili ho. Říká se také, že tibetský španěl je z jedné třetiny pes, z druhé opice a ze třetí lev (nebo také kočka). Když se díváte do těch jeho přemýšlivých dětských očí a zvláště poté, co Vám vyvede nějakou obzvlášť vypečenou lotrovinu, pochopíte, že je opravdu chytrý jako opice a když ho pak uvidíte odcházet důstojným krokem od velkého zlého hafana, který se může za plotem vzteky zbláznit, je to statečný lev.

  Způsob, jakým se u nás Bonýsek objevil byl také takový až nadpřirozený. Když mi v létě 2007 během necelých dvou týdnů umřeli dva milovaní berňáci Elfík a Cherrynka a jejich dcera Lexina pak upadla do takové apatie, že jsme myslela, že umře také, byla jsem zralá na psychiatra. Kdo kdy přišel o psího kamaráda, ví o čem mluvím. Jednou jsem tak seděla u hrobečku těch dvou a ronila slzy, když mi najednou jakoby nějaký hlas zašeptal do ucha dvě slova: tibetský španěl. Vůbec jsem o ničem nepřemýšlela, šla k internetu a do vyhledavače je zadala. Během pár vteřin na mě koukal Bonýsek z inzerátu paní doktorky Čapkové, z chovatelské stanice ze Soví zahrady. Sáhla jsem po telefonu a druhý den byl Bonýsek u nás doma. Všechny své dosavadní pejsky jsem si pořizovala po dlouhé úvaze a vybírala z nadějných spojení rodičů. Tohle bylo úplně něco jiného (i když Bonýsek nakonec je také z výborného spojení a oba rodiče jsou šampioni). Následující dny mne jen utvrzovali v přesvědčení, že doma nemám štěně, ale kouzelného tvora, který k nám přišel, aby do naší domácnosti vrátil ztracené štěstí. A daří se mu to dodnes.

  Tibetský španěl není pes pro každého. Chcete-li psa, který bude bez váhání plnit všechny Vaše příkazy, nepořizujte si ho. Dokážete-li ale nechat svému psovi prostor, aby se samostatně rozvíjel v opravdu silnou osobnost (i když někdy to stojí trochu nervů), odmění Vás za to mnohonásobně pocitem, že máte vždy po ruce kamaráda, který neomylně pozná, když Vás něco bolí či trápí a zaručeně Vás v tom nenechá.

  A ještě jednu výhodu tohle plemeno má (dokonce společnou s berňáky). Pokud je pes chován v čistém prostředí, má pořád krásně čistou a voňavou srst, která je téměř bezúdržbová. Strašně málo se zacuchává a česat stačí opravdu jen jednou týdně.

TOPlist